Není homeopatie jako Homeopatie aneb homeopatické směry v ČR
Název homeopatie je velmi široký, vejde se pod něj velké množství homeopatických směrů. Od těch nejkomerčnějších, založených na podávání či prodeji co největšího množství homeopatických léků, až po směr nejhlubší, kam se řadí klasická a postklasická homeopatie.
1. Podávání několika homeopatických léků dohromady
V pozadí tohoto homeopatického směru stojí farmaceutická firma, která školí lékaře - homeopaty, s cílem prodat co nejvíce homeopatických léků. Několik homeopatických léků se zde používá na určitou nemoc, diagnózu, proti něčemu. Jediný rozdíl proti alopatické léčbě je v tom, že klasické chemické léky jsou nahrazeny homeopatickými. Tento homeopatický směr může, ale nemusí, také při léčbě používat polykompozitní, vícesložkové léky, např. 5 homeopatických léků spojených dohromady, i když se jejich účinky mohou navzájem rušit. "Proti" bolesti v krku, chraptění - Homeovox, "proti" kašli - Stodal apod., a schéma, jak se mají brát - např. každý den ráno, v poledne a večer. "Léčí se" jen jednotlivé příznaky nemoci. Jde o potlačení, zatlačení příčiny nemoci hlouběji do těla.
2. EAV metoda
Pomocí elektroakupunkturního přístroje se stanoví diagnóza pacienta, ale dál opět probíhá symptomatická léčba, tj. opět jde o potlačení, zatlačení nemoci hlouběji do těla. Při této metodě "léčby" se běžně pacientovi podají najednou 2 a více, homeopatických léků, často několikrát denně, s podrobným rozpisem, kdy který lék vzít, a to opakovaně, po dobu několika dnů, týdnů i měsíců. Tímto způsobem dochází k silnému zaléčování, tzn. potlačování pacientů.
Zde musím zmínit také ještě tzv. Jonášovu metodu léčby a také přípravky Joalis, kdy se používají opět kombinace více homeopatických léků dohromady. Tento způsob léčba vám opět nemohu doporučit, abyste se homeopaticky nepotlačili - nezaléčili. Stejně tak nedoporučuji ani "léčbu" preparáty firem Energy a Diochi - jedná se o směsi homeopatických léků v nízkých potencích, kterými si můžete vaše problémy opět pouze potlačit, ne vyléčit. V této souvislosti nedoporučuji ani léčbu u MUDr. Josefa Hrušovského, neboť se opět nejedná o léčbu klasickou či postklasickou homeopatií.
Směry 1) a 2) nejsou holistická léčba, neléčí se pacient jako celek, neodstraňuje se příčina nemoci, proč pacient onemocněl, ale pouze jednotlivé příznaky nemoci, kdy po odstranění jednoho symptomu se nemoc jen přesune jinam. Nejedná se o konečné vyléčení nemoci, jde o komerční homeopatické směry, v jejichž pozadí jde především o množství p(r)odaných homeopatických léků. Takto nebyla nikdy v historii myšlenka homeopatické léčby postavena, na takovýto způsob léčby nejsou dělány zkoušky léků, kdy při provingu se vždy používal jen jeden jediný lék, ne kombinace více, atd.
Zbývající 3 směry - konstituční homeopatie a klasická a postklasická homeopatie - jsou holistické systémy, léčí se člověk jako celek, ne jen jeho jednotlivé části těla nebo příznaky nemocí, užívá se pouze jeden vybraný homeopatický lék v jednom čase. Nepodává se více léků dohromady, nepoužívají se polykompozitní léky, kromě fyzických symptomů zohledňují tyto tři směry také symptomy mysli. Neléčí se zde nemoc, ale člověk, hledají se příčiny onemocnění a ne důsledek - symptom, protože příčina nemoci leží u pacienta v psychice, v mysli, a teprve potom pokračuje na fyzickém těle.
3. Konstituční homeopatie
Konstituční homeopatie má svůj původ v díle Dr. Jamese Tylera Kenta. Tento směr pracuje s myšlenkou, že každý člověk získal okamžikem narození určitou zásobu životní, vitální síly, která je dána naší konstitucí - někdo má konstituci silnější, jiný slabší. Onemocníme tehdy, když je naše životní síla oslabena, kdy nemoc přišla na životní sílu zvenčí jako negativní vliv, např. viry, bakterie. Abychom člověka vyléčili, musíme posílit životní sílu člověka, konstituci, podáním konstitučního homeopatického léku. Konstituční lék je lék, který by měl pokrývat celý život pacienta, od narození až do současnosti. Je to lék, který je vybíraný podle totality symptomů. Cílem tohoto způsobu léčby je, aby byl člověk úplně zdravý. To ale není v praxi možné, protože nemoc je součástí našeho vývoje dopředu.Touto metodou tedy také nemůže dojít k celkovému a konečnému vyléčení člověka, protože jeden jediný lék, byť podávaný ve stále se zvyšujících potencích, zdaleka nemůže vyřešit všechno to, co jsme si v sobě v průběhu našeho života, a často i před, nastřádali - naše emoční zranění, traumata, bludy. Léků je potřeba podat postupně víc, a pokrýt s nimi určité úseky našeho života, tam kde jsme se zablokovali - a v těchto místech pootočit naše chybné vnímání reality, homeopatickým lékem vytlačit nemoc ven z těla. Toto umožňuje klasická a postklasická homeopatie.
4. Klasická homeopatie - léčba po vrstvách
Tento moderní homeopatický směr se začal rozvíjet v 80./90. letech 20. století, např. v praxi Dr. Tinuse Smithse či nizozemského homeopata Jana Scholtena.
Nemoc není vnímána jako oslabení konstituce, ale jako nevyřešený problém. Přitom se snažíme život člověka rozdělit podle vrstev tak, jak se vyvíjel v čase. Víme, že člověk je jiný v dětství a jiný v dospělosti. Při této léčbě bude potřeba použít více léků pro vyřešení problémů člověka, a na pokrytí životních úseků, jimiž v životě procházel. Účelem léčby není člověka energeticky dobít, ale učinit ho nezávislým. Základem filozofie léčby klasickou homeopatií je myšlenka, že nemoc je součást našeho vývoje, nemoc k životu, vývoji patří, cílem není nemoc eliminovat, ale nemocí projít, ne ji obejít, potlačit. Nemoc je daň za ten vývoj.
Klasickou homeopatií lze léčit i chronické nemoci, u nichž alopatická medicína přiznává, že jsou pro ni neléčitelné. Prostřednictvím této léčby můžete také pracovat na svém osudu, na svém vývoji. Proto za klasickým homeopatem můžete přijít, i pokud zrovna netrpíte žádnou nemocí, jen si chcete něco, co vás v životě trápí, vyřešit, případně se posunout ve svém osobním růstu.
Z principů klasické homeopatie vychází také 5. POSTKLASICKÁ HOMEOPATIE, vyučovaná v České škole klasické a postklasické homeopatie Mgr. Pavlem Opelkou, RHom. Postklasická homeopatie je navazující na homeopatii klasickou a ji obsahující, tedy nikoli její antiteze. Je založena na klinické praxi klasických homeopatů. Zásadní rozdíl od homeopatie klasické je ten, že postklasická homeopatie vnímá časově dynamický vývoj patologie lidí a ostatních systémů v obrazech homeopatických léků a vývojový řád v tomto procesu obsažený. V postklasické homeopatii se pracuje s tématy jako je časoprostorová mapa, nauka o Vrstvách, nauka o Formách, systém, podsystém, celek, jednotlivost, linie homeopatických léků atd.
Cílem postklasického homeopata je vytvoření časoprostorové mapy vývoje patologie pacienta v obrazech homeopatických léků. Podle této orientační mapy homeopat určí pořadí léků a strategii léčby.
Při své práci s pacienty jsem se v průběhu let posunula od léčby klasickou homeopatií k účinnější léčbě homeopatií postklasickou.
Na následujících stránkách se dozvíte více o filozofii klasické a postklasické homeopatie.