Literatura

• Tinus Smits: Inspirujicí homeopatie
• Jan Scholten: Homeopatia a minerály
• Samuel Hahnemann: Organon racionální léčby
• Frans Vermeulen: Dětské typy v homeopatii
• Barthel: Synthetic repertory - díl I. - Mysl
• Murphy: Homeopatické syntetické repertorium
• Peter Chappell: Homeopatická samoléčba
• Thorwald Dethlefsen, Rudiger Dahlke
• Ctibor Bezděk
• Rudolf Steiner
• Mgr. Pavel Opelka, RHom.: Opelkova metoda postklasické homeopatie

Ukázka z knihy Mgr. Pavla Opelky, RHom: Nauka o homeopatických Formách:

V Evropě rozeznáváme následující miasmatické skupiny:

Luetické miasma:

Antropologicky se jedná o tmavý typ, tmavé oči, tmavé vlasy. Geneticky jsou zde procentuálně vyšší dispozice k horší funkčnosti ledvin, močových cest a měchýře. Horší je také kvalita nervové soustavy. Na psychické rovině vidíme sklony k destrukčnímu chování v podobě vzteků, zkratů v chování a poruchy myšlení.

V dostředivé polaritě vidíme projevy sebedestrukce, často v podobě autoimunitního onemocnění. Pravděpodobně se během tisíciletí rozdělilo na několik antropologických, poněkud odlišných skupin, které nazýváme Formy: Forma Mercurius, Lachesis, Tarentule, Magnesium sulphuricum.

Sykotické miasma:

Antropologicky se jedná o většinu světlých typů v Evropě. Světlé vlasy, oči a sklony k pravostrannosti jsou charakteristickými rysy této široké skupiny. Geneticky jsou disponováni k poruchám trávení a metabolismu. Snad právě proto je jejich charakterem jistá dávka poživačnosti a ambicióznosti. Během tisíciletí se toto miasma rozdělilo na několik konkrétních skupin: Forma Lycopodium, Magnesium phosphoricum, Naja.

Tuberkulinové miasma:

Zatím nejmenší a zdá se vývojově nejmladší miasma s geneticky nejslabšími místy v systému, jimiž jsou plíce a srdce. Jedná se o světlý typ se štíhlou postavou a vysokou lebkou. K poruchám metabolismu vápníku a proteinů se zde přidávají i problémy s plícemi. Toto miasma se zatím vyvinulo v jedinou známou Formu: Forma Phosphorus.

Léčba dětí

Klasická a postklasická homeopatie jsou při léčbě dětí velmi vhodné metody, protože se jedná o čistě přírodní léčbu bez vedlejších účinků. Např. jeden dobře vybraný homeopatický lék dokáže nahradit několik léků chemických, které by zbytečně zatížily organismus dítěte.

Už i u novorozence se dají používat rozpuštěné homeopatické léky, pokud je potřeba zasahovat při akutním stavu nemoci. U starších dětí můžeme klasickou homeopatií pracovat na ošetření jejich porodních nebo poporodních traumat (dušení při porodu, omotaná pupeční šňůra kolem krku, odloučení od maminky po porodu, pobyt v inkubátoru apod.), příp.emočních zranění vzniklých již v době těhotenství jejich maminek (odběr plodové vody, amniocentéza). Léčba dokáže odblokovat, rozpustit, smazat tato traumata u dětí, stejně jako u dospělých. Dítě se pak lépe dokáže vyrovnávat s běžnými životními situacemi, dokáže si dobře poradit ve školce či škole bez toho, aby bylo omezováno výše jmenovanými traumaty z minulosti. Také jeho celkový zdravotní stav je díky léčbě klasickou a postklasickou homeopatií výrazně lepší v porovnání s běžným vzorkem dětí.

Během prvního roku života dítěte se mohou objevit potíže, které sice nejsou nemocí, ale dokáží znepříjemnit život dítěti i mamince. Mezi ně patří větry, časté noční buzení nebo obtížné prořezávání zoubků. Druhý a třetí rok bývá obvykle bez výraznějších nemocí, pokud dítě nenavštěvuje jesle nebo nemá staršího sourozence. Potíže obvykle nastanou při vstupu do dětského kolektivu. Najednou se u dosud zdravého dítěte objeví opakované rýmy, po nich dlouhotrvající kašel nebo opakované záněty středouší. Často se setkávám s rodiči extrémně nemocných dětí, které plynule přecházejí z jedné nemoci do druhé a jsou po imunitní stránce velmi oslabené. Není výjimkou, že 5ti leté dítě má za sebou deset zánětů středouší. Velkým problémem pro rodiče některých dětí bývá obtížné přivykání kolektivu dětí. Může se projevit různými způsoby - pláčem ve školce, úzkostí z odloučení, tiky, koktáním, špatným usínáním, nočním pomočováním, nočními děsy. Další velkou změnou v životě dítěte je vstup do školy. Někdy se objeví nesoustředěnost, hyperaktivita, nevyzrálost, dyslexie, dysgrafie. Všechny výše uvedené potíže jsou klasickou a postklasickou homeopatií dobře řešitelné a léčba dokáže při těchto problémech výrazně pomoci. Také u dětí, které jsou v porovnání se svými vrstevníky pomalejší, jakoby opožděnější, umožňuje homeopatická léčba tento handicap dohnat. V pubertě se objevují tělesné symptomy, které doprovázejí hormonální vývoj: rychlý růst, akné, první menstruace. Pokud vnímá dítě nebo rodiče tento stav jako problém, doporučuji homeopatické vyšetření. Léčba klasickou a postklasickou homeopatií čistí kůži, dokáže upravit menstruační potíže, odstraňuje růstové bolesti. Velkou kapitolou u dnešních dětí jsou také alergie.

Velmi často doporučuji léčbu také rodičům, protože zpracování jejich vlastních problémů má vliv na celkovou atmosféru v rodině a pomáhá řešit potíže dítěte.

Očkování a klasická homeopatie

Klasickou a postklasickou homeopatií lze očkování homeopaticky "antidotovat". V praxi to znamená, že při očkování dítěte mohou klasická a postklasická homeopatie eliminovat možné budoucí nežádoucí vedlejší účinky očkování.

Homeopatickou antidotaci očkování dětí je vhodné řešit ještě před vlastním očkováním. Ideální stav je posílit pacienta před očkováním několikaměsíční léčbou klasickou homeopatií, teprve poté očkovat. A po očkování podat homeopatickou "antidotaci" očkování.

ECCH: Homeopatie na západě: Respekt a spolupráce

(rozhovor publikovaný v časopise Regena 4/2002)

Okolo otázek homeopatie to u nás v poslední době jenom vře a tento obor alternativní léčby zde nyní bojuje o právo na holou existenci. O této situaci jsme v našem časopise už nejednou referovali. Jakými problémy ale žijí homeopaté na západ od našich hranic? Jak se Evropská unie dívá na naše současné problémy a jaké jsou poslední trendy a naděje homeopatie v Evropě? Na to jsme se zeptali generálního tajemníka Evropské rady pro klasickou homeopatii ECCH pana Stephena Gordona, RSHom FSHom., který přijel na návštěvu při příležitosti zasedání Evropské rady pro klasickou homeopatii ECCH v České republice, konaném v Praze.

"Žádný lékař na západě by si netroufl znevažovat práci homeopata, kterého navštěvuje jeho pacient", tvrdí generální tajemník Evropské rady pro klasickou homeopatii ECCH pan Stephen Gordon.

Protože jsem již několikrát v životě homeopatického lékaře navštívila a o homeopatii i něco přečetla, co se odehrává v ordinaci homeopata si dovedu celkem uspokojivě představit. Zajímalo mě ovšem, čím se zabývá takový generální tajemník Evropské rady pro klasickou homeopatii ECCH.
Evropská rada pro klasickou homeopatii ECCH zastupuje a hájí zájmy homeopatů-nelékařů v rámci EU. Velmi stručně a zjednodušeně řečeno jsem vlastně lobbista. Mým přechodným domovem se nyní stal Brusel, kde probíhají hlavní jednání politických představitelů států Evropské unie, samozřejmě včetně oborů, o které nám jde především a to jsou zdravotnictví a farmacie. Projednávají se například podmínky pro prodej homeopatických přípravků a léků, či předpoklady pro práci homeopatů, aby byly v souladu se všemi zákony EU.

Mohl byste být konkrétnější?
Má práce spočívá ve složitých jednáních a předkládání našich návrhů, vysvětlování a přesvědčování. Propaguji homeopatii a homeopatické přípravky. Pokouším se o změnu zákonů, či návrhů zákonů, které nám, homeopatům - nelékařům, připadají kontroverzní.

Naši homeopaté by možná také své názory rádi projednávali s v vládními představiteli, ale nejsem si jista, do jaké míry by byli vyslyšeni. Jak je to v Bruselu?
Politici si nás cení jako odborníků, své názory a návrhy s námi přirozeně konzultují. To ovšem neznamená, že nám ve všem vyhoví.

To je záviděníhodné postavení. Jak asi víte u nás situace není tak růžová…
V západní Evropě provozují homeopaté - nelékaři svou praxi už několik desítek let, proto v každém z patnácti států EU panuje mezi homeopaty a vládou ovzduší mnohem větší důvěry a respektu. V každém z nich reprezentují naše zájmy představitelé tamějších homeopatických organizací, které jsou členy ECCH. S těmi se pak společně scházíme, konzultujeme své problémy a dojednáváme další strategii postupu. Takové vztahy se ovšem také nezrodily ze dne na den a stále je co vylepšovat. Ve vaší zemi máte také našeho reprezentanta - Českou komoru klasické homeopatie, která je od loňského roku členem ECCH a jejíž pozvání na konání zasedání ECCH ve vaší zemi jsme přijali právě jako vyjádření naší podpory této homeopatické komoře a jejím snahám o zavádění homeopatických standartů EU u vás. Proto věřím, že i v České republice nastane v průběhu let mnohem lepší a přátelštější situace. Vstupem České republiky do EU začnou pro vás platit pravidla, která vám situaci mohou ulehčit - pokud na to budete dopředu připraveni.

A prošla homeopatii v západní Evropě také stadiem vývoje, v jakém se nyní ocitla naše republika?
Ovšem i u nás vládla zpočátku nedůvěra. Zejména mnozí lékaři nebyli schopni ani ochotni akceptovat léčbu, jejíž mechanizmy účinků nebyly exaktně popsány a objasněny. Ovšem mnoho let praxe, dobrých výsledků a práce homeopatů nakonec dokázala přesvědčit nejen laickou, ale i odbornou veřejnost o tom, že i homeopatii patří místo na slunci. Dnes se homeopatie přednáší i na mnohých renomovaných univerzitách Velké Británie, probíhá řada odborných výzkumů, homeopatie se stává běžnou součástí našeho života.

Domníváte se, stav který dnes vládne mezi alopatickými lékaři a homeopaty na západě by se dal popsat jako skutečně rovnocenné partnerství?
Ještě před dvaceti lety bych si to netroufal tvrdit, ale situace se opravdu vyvíjí velmi rychle a pro nás pozitivně. Je dokonce mnoho lékařů, kteří sami předepíší homeopatický lék, či v některých případech pacienta k homeopatovi pošlou. Dnes v Anglii pracuje téměř tři tisíce homeopatů a mnoho lidí dává této léčbě přednost. Vzhledem k výsledkům a k reputaci, kterou u nás homeopatie má, by si žádný lékař nedovolil pacienta, který navštívil homeopata, za to kárat, či jeho práci dokonce znevažovat. To už je skutečně minulostí. Myslím, že dnes jde o skutečnou spolupráci. Když homeopat vidí, že problém jeho pacienta by vhodnějším způsobem mohla vyléčit akutní univerzitní medicína, odkáže ho k lékaři a naopak.

To ovšem představuje velkou zodpovědnost a předpokládá dobré znalosti, aby homeopat dokázal určit, jak závažný je pacientův stav.
Samozřejmě. Každý homeopat musí proto například v Anglii absolvovat školy a kurzy homeopatie s délkou základního studia minimálně čtyři roky. Součástí studia je i velmi podrobně probíraná alopatická medicínská problematika, která tvoří u homeopatů - nelékařů téměř polovinu učební doby studia. Všichni homeopaté jsou po absolvování takového studia zapsáni v homeopatické asociaci - k homeopatovi nezapsanému v této asociaci by ani žádný pacient nepřišel. Dojde-li ze strany homeopata k pochybení, řeší to speciální posudková komise - podle povahy přestupku může být homeopat i vyškrtnut z asociace, což v podstatě znamená konec jeho praxe.

Na druhé straně je třeba si uvědomit, že v homeopatii nelze lékem člověka trvale poškodit nebo přiotrávit tak, jako se to může stát praktickému lékaři.Jak jsem již uvedla, v naší republice momentálně homeopaté bojují o svou existenci. Jaké starosti mají jejich kolegové v Evropské unii?
To je v každé zemi různé. Například se nyní snažíme, aby homeopat i bez lékařského vzdělání byl uznán jako rovnocenný terapeut a mohl předepisovat i některé klasické léky. Jiná situace je například ve Francii nebo Rakousku, kde homeopatii mohou provozovat pouze doktoři medicíny. To se také pokoušíme změnit.

Zmínil jste se, že dnes už ve světě existují výzkumné ústavy homeopatie. Čeho se výzkum konkrétně týká?
Výzkum se věnuje několika okruhům. Jednak se vědci pokouší nalézt nové homeopatické léky. Dále zde nyní probíhají studie s autistickými a astmatickými dětmi a další skupina odborníků se pokouší odhalit mechanizmus působnosti homeopatického léku v lidském těle.

A na závěr: jaká je nejoptimističtější budoucnost homeopatie viděná očima generálního tajemníka Evropské rady pro klasickou homeopatii ECCH?
Alopatičtí lékaři, homeopaté, terapeuti atd. by měli pracovat jako tým. Lékař může operativně odstranit akutní problém, ale člověka nevyléčí. Odstraňuje důsledek, nikoliv příčinu celého problému. To by měla být zase práce homeopata. Vzájemný respekt a spolupráce - to je náš cíl.

Děkuji za rozhovor
Věra Vojtěchová