Literatura
- Tinus Smits: Inspirujicí homeopatie
- Jan Scholten: Homeopatia a minerály
- Samuel Hahnemann: Organon racionální léčby
- Frans Vermeulen: Dětské typy v homeopatii
- Barthel: Synthetic repertory - díl I. - Mysl
- Murphy: Homeopatické syntetické repertorium
- Peter Chappell: Homeopatická samoléčba
- Thorwald Dethlefsen, Rudiger Dahlke
- Ctibor Bezděk
- Rudolf Steiner
- Mgr. Pavel Opelka, RHom.: Opelkova metoda postklasické homeopatie
Ukázka z knihy Mgr. Pavla Opelky, RHom: Nauka o homeopatických Formách:
V Evropě rozeznáváme následující miasmatické skupiny:
Luetické miasma:
Antropologicky se jedná o tmavý typ, tmavé oči, tmavé vlasy. Geneticky jsou zde procentuálně vyšší dispozice k horší funkčnosti ledvin, močových cest a měchýře. Horší je také kvalita nervové soustavy. Na psychické rovině vidíme sklony k destrukčnímu chování v podobě vzteků, zkratů v chování a poruchy myšlení.
V dostředivé polaritě vidíme projevy sebedestrukce, často v podobě autoimunitního onemocnění. Pravděpodobně se během tisíciletí rozdělilo na několik antropologických, poněkud odlišných skupin, které nazýváme Formy: Forma Mercurius, Lachesis, Tarentule, Magnesium sulphuricum.
Sykotické miasma:
Antropologicky se jedná o většinu světlých typů v Evropě. Světlé vlasy, oči a sklony k pravostrannosti jsou charakteristickými rysy této široké skupiny. Geneticky jsou disponováni k poruchám trávení a metabolismu. Snad právě proto je jejich charakterem jistá dávka poživačnosti a ambicióznosti. Během tisíciletí se toto miasma rozdělilo na několik konkrétních skupin: Forma Lycopodium, Magnesium phosphoricum, Naja.
Tuberkulinové miasma:
Zatím nejmenší a zdá se vývojově nejmladší miasma s geneticky nejslabšími místy v systému, jimiž jsou plíce a srdce. Jedná se o světlý typ se štíhlou postavou a vysokou lebkou. K poruchám metabolismu vápníku a proteinů se zde přidávají i problémy s plícemi. Toto miasma se zatím vyvinulo v jedinou známou Formu: Forma Phosphorus.